Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaktická kolize vytvořila vesmírný trojúhelník

Galaktická kolize vytvořila vesmírný trojúhelník

Arp 143 z HST, zpracování snímku: Joseph DePasquale (STScI)
Autor: NASA, ESA, STScI, Julianne Dalcanton Center for Computational Astrophysics, Flatiron Inst. / UWashin

Jestliže máte rádi bizarní objekty ve vesmíru, dobře si prohlédněte katalog kolidujících galaxií, který sestavil Halton „Chip“ Arp. Atlas of Peculiar Galaxies vyšel poprvé v roce 1966. Dvojice galaxií, které vidíme na úvodním snímku, zde figuruje jako objekt s číslem 143 a nachází se na obloze v souhvězdí Rysa nedaleko hvězdy Castor ze souhvězdí Blíženců. V jiném známém katalogu NGC je najdeme jako objekty s čísly 2444 a 2445.

Když v roce 1966 astronom Halton Arp katalog 338 podivných interagujících galaxií sestavil, nešlo mu jen o to upozornit na tyto bizarní objekty. Domníval se, že tyto zvláštní galaxie jsou vynikající laboratoří pro studium fyzikálních procesů, které deformují normálně vypadající eliptické a spirální galaxie. Byl jedním z prvních, kdo navrhl, že při setkání galaxií dochází k intenzivní tvorbě nových hvězd.

Většinový názor tehdy ještě zněl, že galaxie mají jasně uspořádaný systém tvarů, což je typické pro vesmír, který je jasně uspořádaný. Arp však ve vesmíru viděl jiné formy galaxií, kde jejich roztodivné tvary vypovídaly o světě plném drsných sil gravitace, ale i zrodu něčeho nového. 

Na jednu z Arpových galaxií, Arp 143, v jejíž části vidíme doslova explozi nových hvězd, se zaměřil také Hubbleův vesmírný dalekohled. Dvě galaxie v tomto systému se čelně srazily, což podnítilo vznik trojúhelníku plného vznikajících hvězd. Galaxii NGC 2445 (vpravo) vidíme srážkou úplně deformovanou. Její méně zářivý průvodce NGC 2444 je vidět vlevo.

Astronomové předpokládají, že galaxie prošly jedna přes druhou. Ano, srážky galaxií nejsou skutečnými srážkami hvězd, ale spíše prolnutím hmoty obou objektů. Ale právě to podněcuje překotný vznik nových hvězd. Projevilo se to zvláště v jedné z obou galaxií, která je zřetelně bohatší na mezihvězdný plyn. Je zřejmé, že galaxie NGC 2444 vítězí v boji o tento plyn, a proto zde vznikl tento podivný trojúhelník nových hvězd. 

Simulace ukazují, že čelní srážky dvou galaxií jsou jedním ze způsobů, jak vytvořit prstence nových hvězd,“ uvedla astronomka Julianne Dalcantonová z Centra pro astrofyzikální výpočty Flatiron Institute v New Yorku a Washingtonské univerzity v Seattlu. „Prstence vznikajících hvězd proto nejsou ničím neobvyklým. Na tomto systému je však zvláštní, že se jedná o trojúhelník tvorby hvězd. Důvodem pro vznik tohoto tvaru je částečně to, že tyto galaxie jsou stále velmi blízko sebe a NGC 2444 má stále velký gravitační vliv na druhou galaxii. NGC 2444 může mít také neviditelné halo horkého plynu, které by mohlo pomáhat odtahovat plyn NGC 2445 od jejího jádra. Obě galaxie se tedy od sebe ještě zcela neosvobodily a jejich neobvyklá interakce deformuje prstenec do tohoto trojúhelníku.

NGC 2444 je také zodpovědná za vytrhávání chomáčů plynu ze své sousedky, kde vznikají proudy mladých modrých hvězd, které tvoří most mezi oběma galaxiemi. Tyto proudy patří k prvním, které začaly vznikat na okraji galaxie NGC 2445 a hvězdotvorba pak pokračovala směrem dovnitř. Vědci odhadují, že hvězdy v tomto proudu se zrodily přibližně před 50 až 100 miliony let. Tyto mladé hvězdy vytváří proud, jak se od sebe obě galaxie vzdalují.

Snímek vznikl kombinací dat z širokoúhlé kamery WFC3 (Wide Field Camera), ACS (Advanced Camera for Surveys)  a UVIS (který je součástí WFC 3) Autor: NASA, ESA, STScI, Julianne Dalcanton Center for Computational Astrophysics, Flatiron Inst. / UWashin
Snímek vznikl kombinací dat z širokoúhlé kamery WFC3 (Wide Field Camera), ACS (Advanced Camera for Surveys) a UVIS (který je součástí WFC 3)
Autor: NASA, ESA, STScI, Julianne Dalcanton Center for Computational Astrophysics, Flatiron Inst. / UWashin

Hvězdy ne starší než 1 až 2 miliony let vznikají blíže ke středu NGC 2445. Hubbleův ostrý zrak zde některé z nich dokáže rozlišit jako jednotlivé zářící body. Jedná se o nejjasnější a nejhmotnější veleobří hvězdy v této galaxii. Také většina zářivých modrých shluků jsou seskupení hvězd. Růžové skvrny jsou obří mladé hvězdokupy, které jsou stále zahaleny prachem a plynem.

Ačkoli se většina dění odehrává v NGC 2445, neznamená to, že druhá polovina interagující dvojice vyvázla bez úhony. Gravitační souboj roztáhl NGC 2444 do podivného tvaru. Galaxie obsahuje staré hvězdy a žádné nové se zde nerodí, protože o plyn přišla již dávno před tímto galaktickým setkáním. Toto zřejmě není první srážka těchto objektů. Vidíme už jen důsledek předchozích podobných interakcí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hubblesite.org
[2] ESA Hubble



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Arp 143, Halton Arp, HST, Kolize galaxií


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »